Home

Ano, šéfe! V (6)

Tak, jako v předchozích týdnech, i nyní potřebovala jedna restaurace hodně pomoct, aby se odrazila k lepším zítřkům. Šéf se proto vydal do pražské Hostivaře, do restaurace Rybí bašta. Hm, ryby, řeknete si? Tak bláhové to ale nebylo.

Jakoby šéf hned od začátku tušil, co ho čeká. Na první návštěvu si proto donesl sám rybu a počkal, co s ní kuchaři vymyslí. Popravdě, nic moc to teda nebylo. Bylo jasné, že je třeba jednat. Pokud se totiž řekne Rybářská bašta, kde kdo si nejspíš pomyslí na rybí hody, rybí speciality a pochoutky na všechny způsoby. Jenže realita, ta byla hodně jiná. „Hnusnej interiér, hospoda prosáklá šmakem z toho oleje, celý je to nažloutlý,“ vystihl šéf naprosto přesně. S pojmem ryby toho restaurace tolik podobného neměla. Nebo vám snad klobásy přijdou jako rybí specialita?

Rybí bašta leží v blízkosti Hostivařské přehrady, jenže pan Michal Němec už nějak neví, jak dál, co by jeho restauraci mělo pomoct. Jednou z prvních věcí, které šéf udělal, bylo doporučení, aby sundal veškeré reklamní a upomínkové předměty, které z restaurace dělaly spíše nějaké skladiště. To se mu sice povedlo, když se pak ale vrátil zpět, před restaurací bylo několik poutačů na zmrzlinu. A v takovémto duchu se vyvíjel celý díl, pan Němec si prostě nenechal poradit a šel si svou cestou.

Zdeněk Pohlreich do restaurace pozval designéra, majitele Němce do špičkové pražské rybí restaurace, jenže oči mu příliš neotevřel. Bylo jasné, že s restaurací je třeba hnout. Šéf si jako první jídla objednal candáta v medovo-hořčičné omáčce, „dračí dech“ a kapra na česnekovém másle s nivou, kuchaři si sice věřili, jenže těžce neobstáli. Že se ryba a sýr k sobě zkrátka nedávají, to netušili. A co teprve shnilé jahody do šampaňského, které byly na baru?

Restaurace navíc byla špinavá, mrazáky v kuchyni jakbysmet. A navíc všude ty reklamy. Šéf věděl, že kuchaři moc dobře vařit neumí. Proto se je snažil učit něco jednoduchého. Tučnou výraznou rybu naložil se zeleninou a šťávou z citrusů a je vymalováno. Stačí tak málo, aby připravil chutné a krásné jídlo.

Když se ale šéf vrátil, obsluhující pan Němec ho ani nepozdravil. Pohlreich se ale zase nestačil divit, pan Němec si totiž až moc nechává radit od svých hostů. A výsledek? Tento díl hvězdičkou skončit nemohl.

Hláška epizody

„My tady v Čechách sníme všechno, my tady dojídáme zbytky po tý Evropě. Vy nemůžete svoje peníze vyměnit za to, že někomu bude blbě.“
Ano, šéfe! V (6)

Reklama